1650–1700:
Ta hrozná válka skončila. Jak to bylo dál?

O jedné tragické události druhé poloviny XVII. století dotýkající se i rodu Náplavů jsem našel záznam i v matrice zemřelých M 11461, kde se na straně 18 u data 27.4.1667 píše:

„Item die 27.dtto ubyt Ingenuus Adolescens Wenceslaus Naplawniczek pedagogus Domini Illustristrimi Buchlowicensis, munitis site Sacramentis Annorum 39. Sepultus est in Cemiterio Sancti Martini die 29.aprili.“

Volně bych tento text mohl přeložit jako: Také dne 27. téhož měsíce byl zabit vzdělaný mladík Václav Náplava učitel pánů z Buchlovic, který se dožil požehnaného věku 39 let. Pohřben je na hřbitově u sv. Martina dne 29. dubna“.

Kopie záznamu z matriky o smrti Václava Náplavy

Zdá se, že smrt číhala v té době na každém kroku, i když historie se zmiňuje pouze o roce 1663, jako kritickém pro obce okolo Hradiště, násilí se odehrávalo dál i po tomto roce. Tato událost vkročila i do historie rodu a poznamenala jeho další vývoj. Co však také tento zápis potvrzuje? Václav byl učitel. Tedy gramotný, doslova vzdělaný, jak říká zápis. To potvrzuje, že se vzdělání v rodině předávalo z generace na generaci. Významné je toto sdělení i v tom, že to byl učitel v té době dětí již pánů z Petřvaldu, majitelů buchlovického panství. Odečteme-li 39 let stáří od data úmrtí, potvrdíme si, že byl 1627-Václav narozen před rokem či v roce 1628. Následně se z jiných zápisů z matrik pak dozvíme, že žil se ženou Annou na hradě Buchlov. Matriky buchlovické farnosti totiž dále uvádí jeho prvorozeného syna, významného představitele rodu 1651-Tomáš, který se narodil v roce 1651 přímo na Buchlově. Z buchlovických matrik se dá vyhledat, že byl Václav ještě otcem Bartoloměje narozeného roku 1663. Dlouho jsem se domníval, že to byly jediné jeho děti. Osud Anny a Bartoloměje po Václavově smrti se mi z matrik nepodařilo najít. Dá se podat pouze logické vysvětlení. Václav byl zabit, když byl spolu se ženou a malým Bartolomějem přepaden. Žena s malým synem mohli skončit v zajetí. To by možná potvrdily sirotčí knihy panství.

No a co další synové Martina a Jana?  Druhorozeným Martinovým synem byl také 1628-Martin. Shodou okolností byla jeho prvou ženou, se kterou uzavřel sňatek před rokem 1660, než byly zavedeny matriky buchlovické farnosti, zase Dorota. No zpočátku to vypadalo na docela slušný zmatek ve jménech, vždyť jména Martin, Jan, Dorota, Kateřina, Anna a Barbora byla několikrát opakující se v matrikách. Vše se mi však podařilo následně rozluštit. Tak tedy Martin a Dorota měli spolu 5 dětí, o kterých se dozvídáme z matrik. Všechny jejich děti byla děvčata a v dalším období se dozvídáme z matrik o jejich sňatcích v obci. Dorota však 25.2.1672 umírá ve věku 44 let. Z matrik o narozených se následně dozvíme, že Martin se znovu oženil s Kateřinou, s níž měl ještě další 2 dcery. Ovšem o datu sňatku v matrice není záznam. Ženil se tedy mimo farnost Buchlovice. Martin umírá v roce 1704 a vdova Kateřina umírá o tři roky později v roce 1707. Jeho rodová linie nemá v další historii Náplavů mužského pokračovatele a vymírá po meči.

O posledním známém synovi Martina zakladatele o 1630-Janovi je těch informací v matrikách velmi poskrovnu. Prvá zmínka o něm je v matrice narozených buchlovické farnosti z data 12.3.1663. Toho dne se Janově manželce Dorotě narodila dcera Alžběta. Do té doby samozřejmě díky absenci matrik před rokem 1660 není o Janovi nikde zmínka. Ale narození dcery a pak ještě její provdání, to jsou také poslední informace, které se o Janovi v matrikách objevují. Nikde ani zmínka o dalším potomstvu, o jeho smrti.  Záznam z matriky 11456 na str. 21 pak hovoří o tom, že si vdova Dorota po zemřelém Janu Náplavovi vzala vdovce Jana Kováře.

Více je pak v matrikách informací o potomstvu druhého zakladatele rodu Jana. Jak jsem již výše uvedl, prvorozeným synem Jana byl 1640-Martin. O jeho sňatku matrikář uvádí:

„Factis orbi ex more Ecclesiae et praemisis tribi denunciationibis quaru prima facta a 26. aprili. Dua facta 3.May. 3tia facta a 3tia May inter solennia Parochialia. Ego supra dicty N.:N: Martini Filii Joannis Naplawa quondam incolae Stribernicensis bene meriti cum Margarita Filia defuncti Joannis SSewcowiho incolae quondam pagi Lipowec unne comorante Stribernic matrimonio conjunctei. Testili hic sui templo S. Martini Joanne SSkraniak Starosta Stribernicensis i Wojtiecho Victore incola Stribernicensis. Et alys multis.“

Opis z matriky i jeho překlad může být nepřesný, neboť čitelnost zápisu není nejlepší, ale ve své podstatě konstatuje, že Martin byl Janovým synem. Jan že byl dosedlý rolník ze Stříbrnic. Onoho dne si Martin po třech ohláškách vzal za manželku Margaritu, manželskou dceru Jana Ševcového z Lipovce, což byla místní část Stříbrnic. Za svědky jim byli Jan Škraniak, starosta Stříbrnic a Vojtěch Viktor, rolník ze Stříbrnic.

Fotokopie záznamu o sňatku Martina Náplavy s Margaritou

V záznamu je zajímavostí, že za svědka byl starosta Stříbrnic, což opět dosvědčuje, že Náplavové byli v té době významnými obyvateli obce. Patřili k oněm velkým sedlákům ze Stříbrnic zasedajícím v radě dle Loveckého práva. Martin měl se ženou Margaritou 9 dětí. O pěti z nich (Kateřině, Anně, Margaretě, Janovi a Martinovi) víme z matrik, že se dožili dospělosti, založili své rodiny ve Stříbrnicích a synové se stali krátkodobými pokračovateli rodové Martinovy linie Náplavů. Martin prožil celý život se ženou na rodném gruntě ve Stříbrnicích. Bohužel synové 1678-Jan i 1682-Martin sice také uzavřeli sňatky v obci, ale jejich potomstvo byla děvčata a oba záhy v relativně mladém věku umírají. Tím i Martinova linie vymírá po meči.

Obsáhlý latinský záznam je v matrice oddaných uveden u data 24.2.1669 o sňatku 1644-Jana Náplavy, druhého syna Jana zakladatele, který se ženil s Kateřinou Novákovou ze Syrovína:

„Praemissis de more Ecclesiae triby denuncialy quarum una facta 10. 17. et 27.  februarii dieby festinus continuis Joanem pia defuncti Joanis Naplawa ex Stribernitz et Catharinam pia defuncti Mathii Nowak ex Sirowin filiam incolae matrimonio umsei 24 februaris ego guisupia stantiby.“

Z jejich svazku se narodil syn 1672-Václav. O něm bude ještě řeč v kapitole o Václavech té doby. Trochu se rozchází data v dalším životě Jana s Kateřinou. Matrika narozených M 11444 uvádí ještě i jejich společného syna 1676-Mikuláše, narozeného 5.12.1676. Zápis je psán velmi čitelně ve staročeštině:

„Dne 6 Decembris pater Buchlowsky kržtil  jest ditiě zrodičuw jana naplawy zeStržibrnicz, a matky Kateržiny, kteremužto ditiěti jest dano jmeno na kržtu Swatem Mikolass. Kmotrove ditiěte byly pan jan Daňhel a kmotra anna Manželka jeho. Narozene jest dne 5 Decembris.“

Ovšem jiná matrika M 11461 uvádí, že jistá Kateřina umírá 21.6.1675. Zápis je také psán staročeštinou, ovšem psacími písmeny a text je relativně hůře čitelný:

„Dne 21 Juny Umrzela Kateržyna manzelka Jana Naplawyho ZeStržibrnicz  Staži okolo 30 let Jest zaopatřena welebnou Swatosti Oltarzni y posledniho pomaz**i Tenden przed smrti pochowanajest u S´teho Martina dne 23 Juny“

Páter, který podle písma prováděl tento záznam, je totožný s oním, který zapisoval i data o úmrtí Margety a Doroty. V jeho zápisech je mnoho pravopisných chyb a zápis se i špatně čte.

Již dne 12.8.1675 se Jan vdovec znovu žení. Pro mne je tato informace v matrice oddaných z let 1660-1731 zapsaná na straně 43, na které je mimořádně špatně čitelný záznam v latinském jazyce, zapsaný rukou téhož zapisovatele jako zápis o smrti Kateřiny, zcela zásadní, neboť se jedná o předky v mé přímé linii. Přepis jsem si netroufl přenést do textu, neboť se mi jej nepodařilo zcela rozluštit.

Kopie záznamu o sňatku Jana Náplavy s Rozinou

Z  obsahu záznamu lze pochopit, že po ohláškách byli oddáni vdovec Jan Náplava s Rozinou, vdovou po Janu Krystinku z Buchlovic. Navíc zápis byl do matriky vepsán asi dodatečně a dokonce byl zapsán i jiným zapisovatelem, než u ostatních záznamů na této straně matriky. Právě nepřesnosti dat v záznamech o smrti Kateřiny v matrice 11461 a o sňatku Jana s Rozinou mne dlouho sváděly k chybným závěrům o existenci dalšího z Janů ve třetí generaci Náplavů. Jak se však ukazuje, jde stále o jednu a tutéž osobu, Jana narozeného kolem roku 1640. Tomu by odpovídal i záznam o jeho úmrtí ve věku okolo 68 let dne 22.12.1708.

V každém případě měl onen 1640-Jan pravděpodobně celkem 7 dětí se 2 manželkami. Syn Martin a dcera Kateřina umírají v dětství respektive v mládí a nezasáhli do populace Náplavů. Synové 1672-Václav, 1674-Mikuláš, 1678-Jan a 1679-Jiřík jsou pokračovateli Janovy krevní linie sahající až po současnost. Vesměs se všichni živili zemědělstvím a patřili k významným osobnostem oné doby v obci Stříbrnice. O Václavovi, Janovi a Jiříkovi se ještě zmíním. K Mikulášovi je možno dodat, že on sám byl také významnou osobností v obci. Ovšem s manželkou Barborou měli zase děvčata, proto také Mikulášova linie vymírá po meči.

Zvláštní pozornost z genealogického hlediska je nutno věnovat 1651-Jiříkovi, nejmladšímu ze  synů 1615-Jana zakladatele. Podle záznamů v matrikách lze odhadnout datum Jiříkova narození kolem roku 1651. Vyrostl ve Stříbrnicích. Také rodinu založil ve Stříbrnicích, když si 6.1.1679 vzal za ženu Barboru, dceru po nebožtíku Danielkovi ze Želechovic, jak uvádí matrikář. Hledání v historických dokumentech je někdy možno přirovnat k luštění křížovky. Chybějící údaj je občas nutno porovnat s údaji uloženými do kříže se základním údajem. I v tomto případě tomu tak bylo. Známé pro mne bylo datum o narození jejich prvorozeného syna Martina 10.10.1679, ale datum sňatku ne a ne najít. Neuváděl jej ani rejstřík na konci matriky. Vrátil jsem se tedy o 9 měsíců v matrikách zpět a hledal jméno otce či matky, jako základ. A ejhle! Zápis o sňatku byl rozložen na dvou po sobě jdoucích stranách, ale jména ženicha a jeho otce se původně nacházela v pravém horním rohu knihy, tedy v místech, kde trvalým ohmatáváním okraje při otevírání knihy došlo zcela k vymazání jména. Patrné bylo v dalším textu jméno nevěsty Barbory a její původ. Když k datu sňatku 6.1.1679 přičtete 9 měsíců, sedí vám datum narození syna skoro na minutu.

Druhorozený syn Jiříka a Barbory 1681-Jan se narodil 28.9.1681 v Medlovicích. Dokládá to, že se Jiřík ve snaze po osamostatnění rozhodl přesídlit do sousedních Medlovic, které v tu dobu již také patřily do majetku rodu Petřvaldských.  K tomuto kroku musel mít Jiřík od majitele panství povolení. Zas bychom o tomto počinu měli v dobových materiálech najít záznam, pokud se ovšem dochoval do současnosti. Pravda je však taková, že Náplavové měli u pánů z Petřvaldů mimořádné zastání. O tom si však řekneme dál. Také se zde poprvé objevil nevídaný jev v historii rodu – odchod člena klanu z rodného hnízda. No vždyť 1581-Margetka byla již 10 let po smrti a také počet členů rodiny se již nebývale rozrostl a dům se stal pro tak početnou rodinu těsným.

Pravděpodobně mimořádná událost však Jiříka přinutila se opět vrátit zpět do rodných Stříbrnic, kde se mu narodily další 4 děti. V roce 1693 však již natrvalo přesídluje do Medlovic i s celou rodinou. Zde se narodila ještě 1 jeho dcera. Jeho děti zde dorostly a postupně zde založily své rodiny a tím i celou samostatnou linii rodu, která se v dalších letech velmi rozrostla a v jednu dobu byl počet jejích členů větší než v původní kolébce Náplavů ve Stříbrnicích. Dlouhou dobu jsem žil v přesvědčení, že byl Jiřík prvým Náplavou žijícím mimo obec Stříbrnice a Medlovice byly druhou obcí, kde se usadil rod Náplavů. Později jsem se však přesvědčil, že tomu tak nebylo.

Tímto výčtem jsem vyjmenoval všechny mužské potomky Náplavů ve druhé a třetí generaci, kdy za druhou generaci lze pokládat 1580-Bartoloměje, 1585-Jana a 1581-Margetu. Vrátím se tedy k prvému synovi Václava Náplavy, učitele na Buchlově. Náhoda tomu chtěla, že jsem při listování v matrice narozených narazil na záznam rozdělený již do kolonek v tabulce, psaný staročeštinou:

  Takže 1651-Tomáš je písař na hradě Buchlov! Zase doklad, že se v rodině udržovala gramotnost po celé generace. Také je to doklad, že zástupce rodiny dál žije na hradě Buchlov i po třicetileté válce a patří mezi služebnictvo hradních pánů. Jeho sňatek s další z Dorot v rodě není v buchlovické matrice uveden. Logicky z toho vyplývá, že Dorota nebyla původem z Buchlovic a sňatek proběhl mimo tuto farnost. Ale hned prvý záznam v matrice narozených na str. 119 ze dne 18.10.1681 je pozoruhodný:

„Ja swrchu psany kržtil sem ditiě dne swrchu psaneho noworozene z rodiczuw Tomassa Naplawiczka zBuchlowa a matky Doroty  dano jest ditiěti jmeno nakržtu Swatem Dorota  pan Jirzyk Jaroslaw Zastržyzelsky  kmotra panna Alžbieta Terezyja Zastržyzlowa  – narodilo se 18 octobrze kržtiěne 19 dtto“

Tak to už je významné zjištění! Tomáš je pod přízní hradních pánů, má zde své významné postavení. Ale také je to doklad, že místní šlechta se ke svým poddaným chovala vstřícně a snažila se s nimi žít v dobrých vztazích. No a pak už to jde jak po másle. Tomášovi a Dorotě se narodily na hradě ještě další 4 děti- Rozina Maria, Jan František, František Matěj a Tomáš Josef. Všem pak na křtu za kmotry byli hradní páni z rodu Petřvaldských.

Co naplat, smrt si nevybírala svou daň jen u chudiny, ale i u výše postavených úředníků panství. Z pěti Tomášových dětí se dožil dospělosti jen 1686-Jan František a o Dorotě se můžeme jen domnívat, že se dožila dospělosti, protože záznam o její smrti v matrikách buchlovické farnosti není. O Tomášovi se pak z dalších záznamů z matrik dovídáme, že dosáhl postavení quaestor arcentis, což byl pokladník panství, tedy jeden z nejvyšších úředníků správy panství. Když Tomáš na Štědrý den 1728 umírá, je mu dle matrikáře 77 let. Narodil se tedy okolo roku 1651 na Buchlově.

Kopie záznamu o úmrtí Tomáše Náplavy

Zajímavý je i osud dalšího ze IV. generace Náplavů 1659-Jakuba. Již jsem měl zmapovány všechny matriky bývalého buchlovského panství, když jsem objevil na internetu zcela náhodně záznam o osobě „Georg Naplawa“, který byl z Křepic na Znojemsku. Hned mi začalo vrtat v hlavě, jak se tam dostal? Tak jsem zase sedl k matrikám a začal prohledávat celé panství Žerotice a Křepice, neboť jsem zjistil, že tato panství v době Georgova života také patřila do majetku rodu Berchtoldů, což byli další vlastníci hradu Buchlova po Petřvaldských. Po delším hledání sestupnou řadou v matrikách, o němž se také zmíním v časové posloupnosti, jsem se dopracoval až k Jakubu Náplavovi. Podařilo se mi vyhledat jeho potomstvo s manželkou Justýnou, i to, že žil po sňatku v Domčicích na Žerotickém panství a z data Jakubova úmrtí jsem odvodil datum jeho narození v roce 1659.

No a pak se již začala skládat mozaika. V sousedních Vítonicích se v onu dobu nacházela vojenská posádka regimentu Lacy a zemřelí z posádky byli pohřbíváni v Žeroticích. Také jsem objevil v matrikách záznamy, že Jakub byl za svědka na svatbách dvěma kamarádům Václavu Trávníčkovi a Janu Kopytářovi z Lipníka. Jak v pohádce o třech veteránech. Z matriky narozených jsem zjistil, že své 4 děti pojmenoval Dorota, Václav, Bartoloměj a Josef, jako se možná jmenovali jeho babička, otec a bratři. Narodil se roku 1659, tedy rok před zavedením matrik na buchlovické farnosti, takže nikde není záznam o jeho narození. Rod Trávníčků se mnohokrát v matrikách objevuje ve Stříbrnicích ve spojení s rodem Náplavů.  Až příliš mnoho náhod najednou, že? Jediné logické vysvětlení je, že Jakub po dosažení dospělosti, někde okolo roku 1677, se nechal naverbovat do armády, která v té době bojovala s Turky při obraně Vídně, aby možná dosáhl odvety za smrt svých blízkých. Jaké byly skutečné pohnutky jeho činu, však nevíme. Jako vysloužilec se pak usadil na jednom z panství rodu Petřvaldů a byl to on, kdo prvý opustil rodné Stříbrnice po smrti Margety.

Z dat II. až IV. generace Náplavů, kteří žili, anebo se narodili, ve druhé polovině XVII. století jsem se z matrik tedy dověděl, že zástupci rodu již v tuto dobu zaujali významné postavení mezi poddanými pánů z Petřvaldu, majitelů panství. Začali se prosazovat i mezi obyvateli obce Stříbrnice a vytvářet významné vztahy s dalšími sedláky v obci. Jak se tyto kořeny uchytily v kraji a jak se kmen rodu rozrůstal po roce 1700, o tom bych rád pohovořil v další kapitole.